Zvýšená hladina kyseliny močové, tedy hyperurikémie, postihuje přibližně 20 % populace, jen zlomek ale odhalí onemocnění včas. Pokud nedochází k léčbě, může pacienty následně postihnout dna či kardiovaskulární a další onemocnění. Jak hyperurikémii včas léčit, aby nedošlo k dalším potížím?

Příznaky hyperurikémie

Diagnostika hyperurikémie pacienta často překvapí, jelikož se jedná o onemocnění, které je v mnoha případech zcela asymptomatické. Proto se bohužel velmi často stává, že je zvýšená hladina kyseliny močové zjištěna příliš pozdě.

„Vysoká hladina kyseliny močové bývá pravidelně pozorována u pacientů s dalšími významnými riziky kardiovaskulárních onemocnění jako je arteriání hypertenze nebo cukrovka druhého typu. Představuje další ukazatel zvýšeného rizika cévních příhod zejména u žen. Každému proto můžeme doporučit zdravý životní styl, který kromě snížení hladiny kyseliny močové přináší i řadu dalších zdravotních benefitů,“ říká prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.

Největším problémem pro diagnostiku hyperurikémie je poměrně nedostatečné povědomí o tomto onemocnění nejen v řadách pacientů, ale i lékařů. Pokud na sobě zdánlivě zdravý jedinec nesleduje žádné příznaky, jen zřídka jde k lékaři, byť i na preventivní vyšetření. Právě u onemocnění, jako je zvýšená hladina kyseliny močové, je to více než vhodné.

Proč je třeba hyperurikémii léčit?

O zvýšené hladině kyseliny močové mluvíme v případě, kdy její hodnota v krvi přesáhne 360 μmol/l. V tuto chvíli může docházet k její krystalizaci, což nejčastěji vede k zánětům kloubních struktur až dnavým záchvatům. Právě dna a hyperurikémie jsou dva pojmy, které spolu úzce souvisí, zvýšená hladina kyseliny močové se často vyskytuje v kontextu hypertenze, cukrovky, obezity, onemocnění ledvin a podobně.

Jak probíhá léčba?

Základním krokem k zahájení léčby hyperurikémie je samozřejmě samotné zjištění, zda se pacienta zvýšená hladina kyseliny močové týká. Lidé v rizikové skupině, kteří mají příbuzné s kardiovaskulárním onemocněním a dalšími potížemi, jako je cukrovka a podobně, nebo ti, kteří některým z vyjmenovaných onemocnění sami trpí, by měli hladinu kyseliny močové mít určitě stanovenu.

Ve chvíli, kdy lékař hyperurikémii potvrdí, zahájí vhodnou léčbu. Její hlavní součástí je úprava jídelníčku. Pacient by se měl vyvarovat produktům bohatým na puriny, mezi které patří maso, vnitřnosti, mořské plody, ale také potraviny obsahující fruktózu, jako jsou sladkosti a sladké nápoje. Zásadní je také naprosté vyloučení alkoholu, především piva a destilátů. Namísto těchto potravin je vhodné do jídelníčku zařadit nízkotučné mléčné výrobky, vejce, zeleninu a obiloviny. Neméně důležitá je i dostatečná hydratace těla, proto by měl pacient denně vypít alespoň 2–2,5 litru tekutin.

Ačkoliv je dieta při léčbě hyperurikémie naprosto zásadní, může koncentraci kyseliny močové snížit pouze o 10–15 %, nicméně poklesy jsou individuálně rozdílné. Lékař kromě změny jídelníčku může nasadit vhodnou farmakologickou léčbu. Tím je sníženo riziko následných dalších potíží, které se s hyperurikémií pojí.

Je proto velmi důležité dbát na prevenci, pravidelně navštěvovat svého lékaře a v případě zvýšení hladiny kyseliny močové v krvi si nechat lékařem doporučit, jak ve vašem konkrétním případě postupovat.