V práci sice fungují, doma jsou ale podráždění a v noci se převalují v posteli. Přesto řada mužů na dotaz, co jim je, zamumlá něco o únavě nebo jen mávne rukou. Dlouhodobé psychické vyčerpání se ovšem nevyřeší odjezdem na dovolenou ani divokým večerem v hospodě. Vysvětlíme, jak poznat varovné příznaky a kdy vyhledat odbornou pomoc.
Proč muži raději zatnou zuby, než aby požádali o pomoc?
Muži vyhledávají odbornou pomoc při psychických obtížích méně často než ženy. Důvodem jsou podle Světové zdravotnické organizace (WHO) mimo jiné společenská očekávání. Muž má být silný, samostatný a mít situaci pod kontrolou. Přiznání, že nezvládá pracovní tlak, finanční starosti nebo problémy ve vztahu, může vnímat jako osobní selhání.
WHO mezi překážkami zmiňuje také obtíže s vyjadřováním emocí nebo obavy ze ztráty respektu okolí. Neplatí to ale vždy. Výzkumy ukazují, že i muži, kteří o svých problémech běžně nemluví, dokážou vyhledat pomoc, pokud mají důvěru v konkrétního člověka nebo odborníka.
Tip: Nemusíte čekat, až vás psychické problémy zcela vyřadí z běžného života. Deprese u mužů je problém, který se dá řešit. Soukromá klinika ATODA Medical nabízí v Praze psychiatrické vyšetření pro dospělé, včetně diagnostiky a léčby depresí, úzkostí nebo poruch spánku. Objednat se můžete přes Atodamedical.cz/psychiatrie-praha.
Jak poznat psychické vyčerpání u mužů?
Ne vždy se projeví smutkem nebo pláčem. Podle amerického Národního institutu duševního zdraví (NIMH) muži na svou psychickou nepohodu reagují také vztekem, podrážděností, změnami chování nebo nadměrným pitím alkoholu.
Mezi varovné signály můžou patřit tyto situace:
Věci, nad kterými byste dříve mávli rukou, vás najednou vytočí.
I když se přes den cítíte unavení, večer nemůžete usnout nebo se opakovaně budíte.
To, co vás dřív bavilo, už nefunguje, ať už jde o koníčky, sport nebo jiné aktivity, na které jste se dříve těšili.
Omezujete kontakt s přáteli, rodinou nebo partnerkou.
Sklenička na uvolnění se postupně mění v pravidelný způsob, jak vypnout.
Trápí vás bolesti hlavy, zažívací problémy nebo svalové napětí bez jasné příčiny.
Tyto projevy samy o sobě neznamenají depresi. Můžou být následkem chronického stresu, úzkostí nebo fyzických problémů. Důležité je sledovat, jak dlouho trvají a nakolik zasahují do každodenního života.
Kdy pomůže odpočinek a kdy už vyhledat odborníka?
Pokud se cítíte pod tlakem několik dní, ale dál zvládáte běžné povinnosti, může pomoci úprava režimu. Dopřejte si především:
pravidelný spánek,
pohyb,
čas s blízkými,
dovolenou nebo dočasné snížení pracovních povinností.
Vnitřní napětí se nesnažte řešit alkoholem.
Podle doporučení NIMH je namístě vyhledat odbornou pomoc, pokud výraznější příznaky přetrvávají dva týdny nebo déle. Zpozorněte zejména tehdy, když se nedokážete soustředit, ztrácíte zájem o okolí, zanedbáváte povinnosti nebo vnímáte, že se zhoršují vztahy s vašimi blízkými.
Na koho se obrátit?
Psycholog pomáhá porozumět emocím, chování a životním problémům. Psychoterapeut se prostřednictvím terapeutických rozhovorů snaží odkrýt a narovnat zažité vzorce. Psychiatr je lékař, který může diagnostikovat duševní poruchy a v případě potřeby předepsat léky. Návštěva psychiatra ale automaticky neznamená medikaci. Součástí léčby může být také psychoterapie nebo kombinace různých postupů.
Pokud nevíte, kde začít, můžete se poradit i se svým praktickým lékařem.
Čtyři z pěti sebevražd v Česku připadají na muže
S tím, že muži své psychické vyčerpání často neřeší, mohou souviset i statistiky českého Národního ústavu duševního zdraví. V roce 2024 si v Česku vzalo život 1 561 lidí, z toho 1 261 mužů a 300 žen. Muži tedy představovali více než 80 procent všech případů.
A není to jen české specifikum. Podle údajů WHO byla celosvětová míra sebevražd v roce 2021 u mužů více než dvojnásobná oproti ženám.
Ze samotných statistik nelze vyvozovat, že příčinou je neochota mužů vyhledat pomoc. Společnost se ale může zamyslet nad tím, proč je důležité o mužském duševním zdraví otevřeně mluvit – bez klišé a zavedených společenských norem, které nemají reálné opodstatnění.
Požádat o pomoc není prohra
Snaha co nejdéle překonávat psychické vyčerpání není soutěž, kterou by měl člověk chtít vyhrát. Čím déle se přehlížejí varovné signály, tím obtížnější může být návrat do spokojeného života. Přiznat si problém a začít ho řešit je naopak známkou odvahy a prvním krokem k tomu, získat znovu kontrolu nad vlastním životem.
Pokud vás napadají myšlenky na sebevraždu nebo sebepoškození, nezůstávejte v tom sami. Zavolat můžete na Linku první psychické pomoci na čísle 116 123 – je zdarma a funguje nonstop. Při bezprostředním ohrožení života volejte 155 nebo 112.
Zdroj obrázku: silverkblack / stock.adobe.com
